Asi 10. den práce 🙂 …Už je to poměrně dávno, kdy jsem poprvé na Youtube viděl osmáky, jak řádí na běhacím talíři. Byl jsem nadšený, bohužel nadšení opadlo, jakmile jsem zjistil cenu toho konkrétního talíře. Celých 79 dolarů za základní model + cena dopravy z USA tuším dalších 55 dolarů (jejich sazba) … To né řekl jsem si, rád Vás mám, ale zatím tolik investovat do vás nechci myšky jedny ušaté. Loni (2015), jednoho krásného květnového dne, jsem opět narazil na tohle video. Řekl jsem si, hele Davide už si starší, zkušenější, zkus na to kouknout pořádně a třeba z toho něco odkoukáš. Nu což, sjel jsem několik videií a k mému překvapení jsem zjistil, že talíř sice vypadá fajn, ale je poměrně hlučný. Tak jsem začal hledat jiné projekty DIY – zkratka „udělej si sám“. Nejčastěji jsem narážel na talíře přidělané ke kolečku z kolečkové brusle. Asi tiché, ale hmm .. to se mi moc nelíbí, je to takové … prostě DIY. Mno, hledal jsem dál a našel jsem běhací talíř z IKEA. Samozřejmě účel tohoto výrobu je jiný. Ale zaujalo a tak jsem na to šel kouknout. Opět se dostavil ten pocit hmm .. Vypadá to celkem obstojně, ale nějak to drhne říkám si, takže ke koupi nedošlo. Večer toho dne jsem sedl k PC a hledal jsem nějakou možnost úpravy. Opět kolečková brusle… to né. Hledám dál a nakonec nacházím verzi s klasickými ložisky. To už by se dalo. Nicméně pořád to není tak nějak ono. Další den přemýšlím, jestli by to nešlo nějak vyrobit od základů, takže po práci jsem skočil pro pár ložisek, do OBI pro nějaké to dřevo a do Tescoma pro nerezový talíř. Ten mi sice přišel až moc tenký, ale řekl jsem si, že to nevadí, na prototyp to stačí. A tak po čtyřech dnech vznikl první běhací talíř Made in Havířov.
Finální podoba
Co vám budu povídat, nevypadal zrovna 2x nejlépe, ale fungoval. Má Degu smečka tomuzáhy přišla na kloub a zároveň objevila i první vadu. Talíř je opravdu tenký a prohýbá se. Říkám si, tohle né Davide, na FB ti to sice pochválí, ale spokojený sám se sebou nebudeš. No nic. Je třeba přemýšlet dál. Nejsem pan dokonalý a tak jsem s tím začal otravovat i okolí, jestli náhodou neví, jak by se to dalo vyřešit. Nakonec se řešení našlo. Kvalitnější nerezový tác, náboj s průmyslovými ložisky, pořádná základna a … talíř je na světě. Funkční a vypadá k světu! A to hlavní – je opravdu tichý. Cenou jsem se dostal na nějakých 850 Kč, což je o dost levnější než ten co jsem původně chtěl a hlavně je takový jaký bych chtěl. Samozřejmě pořád je co zlepšovat, ale každý nápad je třeba nechat uzrát.
Pokud máte o talíř zájem, pošlete mi zprávu skrze kontaktní formulář zde
